V pátek 6. března 2026 proběhlo setkání klíčových aktérů k připravované novele stavebního zákona. Jednání se zúčastnili mimo jiné europoslankyně Klára Dostálová, vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona Petra Landová, ministryně pro místní rozvoj Alena Mrázová a první místopředseda vlády Karel Havlíček. Za Odborový svaz státních orgánů a organizací se jednání zúčastnil předseda Pavel Bednář. Setkání po delší době nejistoty vyjasnilo, jak si vláda představuje implementaci této novely, která má za cíl vytvoření nového státního „superúřadu“. Novela se zásadně dotkne zaměstnanců, kteří by z pracovního poměru u samosprávných celků měli přejít do služebního poměru pro stát. Zůstává nejasné, jakou roli v celém procesu sehraje zákon o státních zaměstnancích, který má nicméně státní službu nahradit.
Legislativní kolečko
Jedním z hlavních témat jednání byl harmonogram legislativního procesu a implementace nové právní úpravy. Podle informací prezentovaných na setkání by novela stavebního zákona měla vyjít ve Sbírce zákonů ještě před 1. červencem 2026. Do 10. března mají být podány pozměňovací návrhy, mezi 18. a 19. březnem proběhnou jednání výborů Poslanecké sněmovny. Druhé čtení návrhu zákona je plánováno na období mezi 15. a 18. dubnem a třetí čtení by se mělo uskutečnit ve dnech 16. až 17. května.
Nový systém od 1. 1. 2028
Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj informovali také o dalších krocích implementace. Nový státní úřad má vzniknout 1. 1. 2027 a začít připravovat podmínky pro svou činnost. Překlopení systému, včetně personálních přestupů zaměstnanců, je plánováno do 1. ledna 2028, zatímco digitalizace stavebního řízení se předpokládá od roku 2030. Ministerstvo v současnosti eviduje přibližně 150 podnětů k návrhu. Zároveň má na Ministerstvu pro místní rozvoj vzniknout nový odbor pro implementaci stavebního zákona, který bude koordinovat přípravu změn. V rámci příprav bude rovněž zřízen řídicí výbor a ve většině krajů již byli vybráni krajští koordinátoři, kteří mají jednat také se zaměstnanci dotčených úřadů.
Až 40 % zaměstnanců raději odejde jinam
Předseda OSSOO Pavel Bednář na jednání upozornil na výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnanci, kterých se změny dotknou. Podle tohoto šetření by přibližně 33 % zaměstnanců bylo ochotno přejít do nového systému. Dalších 27 % uvedlo, že do nového systému nepřejde a počítá s uplatněním na stávajících samosprávných úřadech. Zbývajících 40 % zaměstnanců deklarovalo, že přechod neplánuje a bude si hledat nové zaměstnání, případně odejde do důchodu.
„Je nutné brát tyto signály velmi vážně. Pokud stát nenabídne zaměstnancům odpovídající sociální a pracovní podmínky, může se celý proces implementace zhroutit jako domeček z karet právě kvůli nedostatku lidí ochotných do nového systému přejít,“ uvedl předseda OSSOO Pavel Bednář. Práce pro stát dlouhodobě ztrácí na atraktivitě zejména kvůli podprůměrným platům a nízkým benefitům. Zrušení státní služby a zavedení státního zaměstnání hrozí tento problém ještě prohloubit. Zaměstnanci státu totiž přijdou o zbytky výhod, které státní služba dosud pojímá, ale především o legální ochranu a pracovní jistoty. Práce pro stát je špatně ohodnocená nejen v porovnání s komerčním sektorem, ale také v porovnání se samosprávami, ze kterých by měli zaměstnanci na nový stavební úřad přejít. V samosprávách mají zaměstnavatelé větší manipulační prostor pro navyšování osobních ohodnocení. Na většině obecních, městských a krajských úřadů jsou také násobně vyšší benefity v podobě FKSP, než u státních úřadů a institucí.