VIDEO: Nejnižší tarify musí růst nejrychleji. Čas na odpovědný krok vlády

Facebook
Twitter
LinkedIn

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády, který má upravit platové tarify pro státní zaměstnance a pracovníky ve veřejných službách a správě. Podle návrhu má v příštích letech dojít k postupnému přiblížení platové tabulky Příloha č. 1 k Příloze č. 2 a následně k jejich úplnému sjednocení.

Cílem je odstranit rozdíly mezi tabulkami a zvýšit konkurenceschopnost státu jako zaměstnavatele. Aktuální stanovisko ČMKOS tento cíl podporuje – avšak tempo i rozsah valorizace považuje za nedostačující.

Klíčový požadavek: +13 % pro Přílohu 1 a státní službu

„Na růstu platů panuje celospolečenská shoda. Po valorizaci volají nejen odbory, ale i zaměstnavatelé a ekonomičtí experti. Teď je nutné, aby vláda tuto shodu proměnila v odpovědné rozhodnutí. Pro zaměstnance zařazené v Příloze č. 1 a pro státní službu požadujeme navýšení tarifů o 13 %, u ostatních tabulek o 7 %. Jen tak lze opravdu začít dorovnávat nejnižší platy na důstojnou úroveň,“ říká předseda OSSOO Pavel Bednář s poukazem na to, že původně odbory navrhovaly 10% navýšení napříč tarify. Změnu v požadavcích ale vyvolalo stanovisko předkladatele návrhu, v němž je specificky stanoven záměr postupně zrušit Přílohu č. 1.

Podle Bednáře varianta VI. z návrhu MPSV jako jediná alespoň částečně odpovídá na dlouhodobé požadavky odborů. „Je to poprvé po mnoha letech, kdy vláda formálně přiznává, že Příloha č. 1 je diskriminační a musí být zrušena. Ke to výsledek naší systematické práce, analýz a tlaku,“ dodává.

Rychlejší sjednocení, ne odkládání

ČMKOS odmítá tří- až čtyřleté čekání na úplné sloučení tabulek, které MPSV navrhuje. My kontrujeme a chceme:

  • k 1. 1. 2026 zvýšit platy v Příloze č. 1 a platy zaměstnanců pod státní službou o 13 % a ostatní tarify o 7 %
  • v roce 2027 dokončit sjednocení s Přílohou č. 2

„Prodloužení procesu jen udržuje nerovnosti, které vláda sama označila za nepřijatelné,“ podotýká Bednář.

Hladina platů v Příloze č. 2 je výrazně vyšší, než v Příloze č. 1. Všichni zaměstnanci veřejné sféry by si tak měli polepšit. K valorizacím plynoucím ze zrušení tabulky č. 1 je třeba připočítat ještě zhodnocení o inflaci, které budou odbory bezpodmínečně požadovat každý rok.

Proč je vyšší růst platů nezbytný

OSSOO i ČMKOS upozorňují na tři zásadní problémy:

  • Reálné platy v posledních letech klesaly vlivem inflace.
  • Přibývá tarifů pod zákonným minimem, což vede k povinným doplatkům a oslabuje motivační složky platu.
  • Veřejný sektor ztrácí schopnost konkurovat soukromé sféře při náboru a udržení kvalifikovaných lidí.

„Nejde jen o spravedlnost vůči našim kolegům, ale i o udržení kvalitních veřejných služeb. Pokud stát neinvestuje do lidí, ztratí je,“ varuje Bednář.

Další priority OSSOO

  • Růst platů musí být plně kryt státním rozpočtem – nejen základní tarify, ale i osobní příplatky a odměny.
  • Zachovat a rozšířit počet platových stupňů nad současných 12, s ohledem na prodlužující se věk odchodu do důchodu. Není možné, aby lidé posledních 10 či 15 let své kariéry v práci strávili bez nároku na platový postup.
  • Posílit zvláštní příplatky pro profese s vysokou mírou zátěže a rizika.

Rozhodnutí o finální podobě nařízení vlády má padnout koncem srpna. „Pokud vláda myslí vážně svůj závazek odstranit diskriminaci v odměňování, musí přijmout i finanční a legislativní kroky, které to skutečně zajistí,“ uzavírá Bednář.