Odborové svazy rozpočtové a příspěvkové sféry (OS RoPo) sdružené v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) dnes na společné tiskové konferenci upozornily na vážné selhání vlády České republiky v oblasti sociálního dialogu a dodržování kolektivních dohod.
Přestože byli premiér Petr Fiala a jeho kabinet opakovaně – celkem třikrát – vyzváni k jednání o valorizaci platů zaměstnanců veřejných služeb a správy od 1. ledna 2026, vláda na výzvy nereagovala. Místo dialogu se zástupci vlastních zaměstnanců, tedy s odbory, se soustředí na řešení vnitrostranických kauz a přehlíží zásadní problémy veřejného sektoru.
„Vláda nevede sociální dialog, ale monolog. Takový přístup narušuje důvěru zaměstnanců i důvěru v samotné fungování veřejné správy. Základem sociálního smíru je sociální dialog mezi partnery – a ten vláda zásadním způsobem porušuje,“ upozorňuje Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí OS RoPo.
Nedodržení kolektivní dohody. Hrozí stávková pohotovost
Vláda tímto přístupem podle odborů porušuje ustanovení Kolektivní dohody vyššího stupně, ve které se zavázala zahájit jednání o platech nejpozději do konce prvního čtvrtletí. Tento závazek – podepsaný samotným premiérem – však vláda ignoruje.
„Je červen, a žádná jednání neprobíhají. Premiérův podpis evidentně nic neznamená. Pokud vláda nebude jednat a nepřistoupí na zvýšení tarifních platů o 9–10 %, bude od 1. ledna příštího roku více než třetina platových stupnic pod úrovní minimální mzdy. Tři čtvrtiny platů pak budou pod zaručenou výší garantovaných platů,“ uvedl Josef Středula, předseda ČMKOS. Odbory proto oznámily zahájení příprav na možné stupňování nátlaku včetně vyhlášení stávkové pohotovosti.
Vláda přidává jen selektivně – nesystémově a nespravedlivě
Ministerstvo financí sice oznámilo zvýšení platů pro příslušníky ozbrojených složek od července letošního roku, civilním zaměstnancům veřejné správy však žádné navýšení nabídnuto nebylo. Podle odborů je takový přístup nefér, nesystémový a ve svém důsledku i nebezpečný.
„Samozřejmě, že našim kolegům z ozbrojených složek přidání přejeme. Ale ignorování civilních zaměstnanců je plivnutím do tváře všem, kdo zajišťují chod úřadů, agend, evidencí a služeb. Především kvůli nedostatečnému odměňování hrozí odchod řady odborníků a zkušených pracovníků – a s tím i rozklad veřejné správy,“ upozorňuje Bednář.
Rozpad státu a privatizace jako reálná hrozba
Odborové svazy veřejné a státní sféry varují, že oslabování státní správy může vést k dalšímu nebezpečnému trendu: privatizaci klíčových činností, které doposud garantoval stát. Výsledkem by mohlo být zhoršení dostupnosti služeb pro občany i zásadní narušení kontinuity a kvality výkonu veřejné moci.
„Hrozící rozpad veřejné správy může být prvním krokem k privatizaci činností úřadů a tím k jejich zhoršené dostupnosti. Přitom jde o služby, které jsou páteří státu a každodenní oporou občanů,“ dodává Bednář.
Odbory chtějí jednat, ne čekat
Ačkoli vláda tvrdí, že jednání plánuje na 10. července, odbory tento termín vnímají jako opožděný. Vláda chce navíc jednat ne na žádost odborů, ale na základě iniciativy zaměstnavatelských svazů.
„Požadujeme, aby vláda vedla se zástupci zaměstnanců, tedy odbory, plnohodnotný sociální dialog. Sociální dialog není jednosměrná komunikace. Je to proces hledání kompromisů, názorových průsečíků a společných řešení. V tomto ohledu trváme na tom, aby vláda plnila své zákonné povinnosti a naplňovala smluvené dohody,“ shrnuje Bednář.
Zaměstnanci veřejného sektoru stále pociťují důsledky inflace z let 2022–2023, která jim vzala až 15 % reálných příjmů. Tarify však navýšeny nebyly, a odbory varují, že bez nápravy dojde k dalšímu propadu.
„Veřejná správa už nemá kam ustoupit. Jsou to lidé, kteří nemají možnost najít si druhou práci. Jsou to ti, kdo drží stát pohromadě. A vláda se jim směje do očí,“ uzavírá Středula.