Odborový svaz státních orgánů a organizací zásadně odmítá návrh na plošné snížení počtu zaměstnanců ministerstev, správních úřadů a dalších státních institucí o deset procent od 1. ledna 2027. Podle informací Seznam Zpráv předložila vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha na jednání kabinetu z popudu premiéra Andreje Babiše návrh usnesení, který ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů snížit počet pracovních míst v řízených a podřízených správních úřadech celkem o deset procent. Návrh přitom nebyl součástí předem oznámeného programu jednání a ministři na jeho splnění měli dostat pouhé tři měsíce. Proti takovému postupu se podle Seznam Zpráv postavila i část samotné vlády. Ministryně financí Alena Schillerová kritizovala časovou tíseň a upozornila, že ani není vyjasněno, koho přesně by se propouštění mělo týkat. Ministr životního prostředí Igor Červený namítal, že jeho resort již pracovní místa snižoval, a ministr školství Robert Plaga vyslovil vůbec nejpodstatnější výhradu: před personálními škrty nebyly redukovány agendy, které zaměstnanci vykonávají, a vláda nemá analýzu dopadů navrženého kroku. Jednání o návrhu bylo nakonec přerušeno.
„Právě skutečnost, že ani samotní členové vlády nevědí, koho přesně se mají škrty týkat, jaké činnosti mají po propuštěných zaměstnancích zůstat a jaké budou praktické dopady na fungování jednotlivých úřadů, je naprosto alarmující,“ říká předseda OSSOO Pavel Bednář. „Takto zásadní zásah do fungování státu nelze připravovat metodou, při níž se nejprve politicky stanoví číslo deset procent a teprve následně se hledá, kde a jak se toto číslo naplní. Za každým pracovním místem stojí konkrétní zákonem uložená agenda, konkrétní odpovědnost a konkrétní služba občanům, firmám či dalším institucím. Jestliže vláda hodlá odstranit desetinu lidí, musí současně vysvětlit, kterou část práce již stát nebude vykonávat,“ komentuje Bednář.
OSSOO zároveň odmítá představu, že zaměstnanci státní správy představují jakousi libovolně redukovatelnou personální rezervu. Za tabulkovými místy jsou konkrétní činnosti, které stát musí ze zákona vykonávat: správní řízení, kontroly, evidence, výplata dávek, rozhodování o právech občanů, vydávání dokladů, povolení a stanovisek nebo zajišťování celé řady dalších veřejných služeb.
Postup v podobě doslovné decimace zaměstnanců by podle OSSOO nevyhnutelně zvýšil zatížení pracovišť, která již dnes v řadě případů fungují s velmi omezenými personálními rezervami. Důsledkem plošného snížení stavů proto nemusí být pouze horší pracovní podmínky zaměstnanců. Dopady pocítí především občané a firmy, které jsou na fungování úřadů odkázány. Tam, kde nebude dostatek lidí na vyřízení agendy, se budou prodlužovat lhůty, zhoršovat dostupnost služeb a vytvářet další tlak na zaměstnance, aby rostoucí množství práce zvládali ve stále menším počtu. Úspora vykázaná v personální tabulce se tak může velmi rychle proměnit ve zhoršení fungování celého systému.
„Po letošním propouštění už absolutně není kde brát. Vláda musí pochopit, že lidé, kteří na úřadech pracují, nejedou na sto procent, ale na sto padesát procent, a to navíc za naprosto neadekvátní platy a ještě v nejistotě, co se pro ně chystá v roce 2027. Dosud nevíme, jak budou zaměstnanci státní a veřejné správy honorováni, do toho přichází zrušení státní služby a třeba i novela stavebního zákona. Přehršle práce, mizerné ohodnocení, absolutní nejistota. A do toho si paní Bartha dovolí hodit návrh, že každý desátý si má do konce prosince sbalit fidlátka? Je to naprosto neakceptovatelné,“ říká Pavel Bednář.
OSSOO proto považuje za jediný odpovědný postup nejprve provést důkladný audit agend napříč státní správou, odstranit zbytečné a duplicitní povinnosti, zjednodušit právní předpisy a administrativní procesy, dokončit skutečnou digitalizaci včetně propojení vnitřních systémů a teprve na základě prokazatelných úspor práce diskutovat o případných změnách personálních kapacit.
„Státní správa samozřejmě musí být efektivní a stát má povinnost hledat úspory. Efektivita však znamená odstranit zbytečnou práci, nikoli ponechat veškeré povinnosti a odstranit lidi, kteří je vykonávají. Pokud vláda nejprve nezredukuje agendy, nezjednoduší procesy a nezajistí funkční digitalizaci, plošné desetiprocentní propouštění nebude reformou státní správy. Z pohledu OSSOO bude pouze personálním škrtem se zcela předvídatelným výsledkem: méně lidí bude nuceno vykonávat stejné množství práce a účet za takový postup nakonec zaplatí kvalita veřejných služeb,“ říká Pavel Bednář. „Jestli vláda chce i nadále testovat, co všechno si k nám může dovolit, tak nyní narazila na pevnou hranici, kterou není možné překročit. Útoků na zaměstnance, na kterých stojí chod státu, už bylo až až!“ uzavírá Bednář.