Psychologie: Nejisté zaměstnání zhoršuje duševní zdraví – a nejen u mladých

Facebook
Twitter
LinkedIn

Většina z nás během dospívání slýchala věty jako „musíš dodělat školu, aby sis našel dobrou práci,“ nebo „necháš se zaměstnat a potom se budeš moct odstěhovat,“ případně „až tě někde vezmou do práce, tak si zařídíš život podle svého“. A jistě vás samotné napadne bezpočet dalších variant těchto „rodičovských rčení“.

Realita mnoha mladých v současnosti bohužel vykresluje poněkud jiný obraz: Už dávno je „někde vzali“, ovšem rozhodně se ani neblíží možnosti „zařídit si život podle sebe“. A o tom, zda je práce, ve které se nachází, „dobrá“, lze přinejmenším polemizovat. Řeč je o nejistém zaměstnání, které je spousta mladých nucena přijmout jako „cenu útěchy“ v honbě za dospělostí, a která se stává dvousečnou zbraní ve chvíli, kdy se z pár týdnů stáže ihned po škole nenápadně promění v hlavní zdroj obživy.

O čem vlastně mluvíme

Nejistá práce (neboli prekarizovaná práce, anglicky precarious work) je takovým typem práce, který nevede ke stabilnímu zaměstnání a jeho parametry jsou nepředvídatelné a omezující. Ať už se jedná o rozložení směn a pracovní doby obecně, nedostatečnou výplatu či trvalost pracovního poměru, vyvolává v životě pracujících nejistotu, úzkost a nemožnost plánování směrem do budoucnosti. Příkladem za všechny jsou pak smlouvy s nulovou pracovní dobou, což je typ smlouvy, v níž zaměstnavatel není povinen stanovit minimální pracovní dobu. V našich podmínkách se takto mohou chovat známé dohody, tedy DPP i DPČ.

Celoevropský kvalitativní výzkum odhalil čtyři klíčové oblasti, v nichž tyto nejisté druhy zaměstnání poškozují duševní zdraví jedince:

  1. Finanční nestabilita
    Dopad finanční nejistoty na život člověka je značný v každém věku a přináší trochu jiné výzvy a obtíže. Pokud se zaměříme na mladé, souvisí finanční nejistota s odkládáním založení rodiny a přechodem do tzv. „dospělého samostatného života“ jako takového. Člověk kvůli ní omezuje také své sociální aktivity a cítí se tak vyčleněný ze širšího dění svých vrstevníků. Zároveň tím ale například ubývá i možností najít si vhodného životního partnera či partnerku.
  2. Nejistota časovosti
    Pocit nedostatku kontroly nad rozvržením svých dní a dlouhodobého horizontu vytváří velký psychický tlak a znemožňuje plánovat jakékoli další mimopracovní aktivity. To může vést k sociálnímu vyloučení z nejrůznějších aktivit, kterých by se jinak takový člověk třeba rád účastnil – mimo jiné například právě i odborové či dobrovolnické činnosti.
  3. Nejisté zaměstnání jako status
    Dalším velkým problémem je postavení tohoto typu zaměstnání na společenském žebříčku. Lidé, kteří jsou nuceni spokojit se z různých důvodů s tímto typem zaměstnání, se nepřímo vystavují také nebezpečí periferního postavení na pracovišti a mnohdy i ve společnosti obecně. V pracovní oblasti to pak vede například k přidělování podřadných či nepříjemných úkolů, nedostatečnému školení a nemožnosti kariérního rozvoje. Krátkodobá příležitostná práce navíc zapříčiňuje stres z neustálého přizpůsobování novému pracovnímu prostředí a kolegům a kolegyním, zabraňuje tak vzniku hlubších kolegiálních vztahů na pracovišti a brání tak i organizování v odborech.
  4. Vyrovnávání pracovní nejistoty výkonem
    Strach z nejistoty u těchto lidí často vede k potřebě kompenzovat ji nadměrnou výkonností a neustálou připraveností nastoupit na směnu kdykoli, i bez předchozí dohody, aby tak zaměstnavateli prokázali svou spolehlivost a hodnotu. To často znamená překonávat nejen osobní organizační nesnáze, ale i fyzické potíže, jako jsou zranění nebo nemoc. Takové dlouhodobé zacházení se sebou samým pak vede k pochybnostem o vlastní hodnotě, frustraci a ztrátě sebeúcty, což může snižovat morálku nejen v pracovním životě.

S problémy se nezdráhejte říct si o pomoc

Pracovní nejistota není vaší vinou. A rozhodně v ní nemusíte zůstávat sami. Pokud se potýkáte s nejistotou, únavou, špatnými podmínkami, stresem, úzkostí nebo tlakem, který už vám přerůstá přes hlavu, mluvte o tom. S kolegy. S odborovou organizací. S někým, komu důvěřujete. Obrátit se můžete také na odbornou psychologickou a terapeutickou pomoc. Psychoterapie poskytuje bezpečný prostor pro řešení osobních i profesních problémů, zlepšení komunikačních dovedností a posílení odolnosti vůči stresu.​ Obrátit se můžete například na Mgr. Michaelou Šídlovou, která nabízí členům a členkám OSSOO psychoterapeutické a konzultační služby za zvýhodněné ceny a sama má bohaté zkušenosti z práce ve státní správě.