Reforma stavebního práva zůstává jedním z nejdiskutovanějších témat posledních měsíců – a zároveň jedním z těch, kde se nejzřetelněji ukazuje napětí mezi legislativní ambicí a realitou veřejné správy. Potvrdila to i konference Sdružení místních samospráv ČR, která se 26. března věnovala dopadům připravované novely stavebního zákona a na níž zazněla řada kritických hlasů z praxe i odborného prostředí. Odborový svaz státních orgánů a organizací byl u toho a aktivně se do debaty zapojil.
Silná debata, silné obavy
Konference byla rozdělena do několika tematických bloků – od územního plánování přes stavební řízení až po digitalizaci a politickou debatu. Vystoupili zástupci a zástupkyně obcí, profesních komor, akademické sféry i státní správy. Na poslední chvíli bohužel svou účast zrušili přizvaní zástupci a zástupkyně vlády i předkládajících novely – s jedinou výjimkou poslance Tomáše Doležala (SPD). Společným jmenovatelem většiny vystoupení byla nejistota ohledně reálné proveditelnosti reformy a obavy z jejích praktických dopadů. Zaznívala kritika nedostatečné komunikace ze strany státu, nejasností v návrhu i opakovaných změn harmonogramu.
Podle zástupců a zástupkyň samospráv se reforma připravuje bez dostatečného zapojení těch, kteří ji mají v praxi realizovat. Výsledkem je rostoucí nedůvěra a obavy z opakování problémů, které provázely předchozí pokus o reformu i digitalizaci stavebního řízení. Samotná digitalizace je opět velmi bolavým tématem, neboť se její plné dokončení odsouvá až na rok 2030. Přitom se s ní v návrhu počítá jako s nástrojem, který má částečně kompenzovat nedostatek personálních kapacit a zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Zaznělo mimo jiné, že stát opakuje chyby z minulosti: místo postupného, pilotního ověřování systémů se připravují plošná řešení bez dostatečného testování v praxi. Riziko selhání je tak reálné – a jeho dopady by nesli především úředníci a úřednice, a ale i občané.
Kritika přitom nezaznívá jen z „odmítavých“ pozic. I aktéři, kteří dlouhodobě podporují snahu o zrychlení stavebního řízení, upozorňují, že bez skutečného zapojení praxe a bez otevřené komunikace nelze funkční systém vytvořit.
Klíčoví jsou lidé
Ve druhém panelu věnovaném stavebnímu řízení vystoupila za OSSOO II. místopředsedkyně Šárka Homfray. Její vystoupení, které vycházelo z detailní analýzy personálních dopadů reformy, patřilo k hojně diskutovaným momentům konference. Úspěch či spíše neúspěch reformy stavebního práva se totiž nebude nutně odvíjet od finální podoby projednávaných paragrafů, ale od toho, kolik lidí se na ní bude ochotno podílet, zejména přechodem do nového Úřadu rozvoje území. Podle průběžného průzkumu OSSOO a Sdružení místních samospráv se k přechodu na nový systém chystá pouze zhruba třetina dotčených zaměstnanců a zaměstnankyň. Zbývající část buď plánuje zůstat u stávajícího zaměstnavatele, nebo z veřejné správy odejít. Důvody přitom mají zcela racionální:
• očekávané zhoršení odměňování i pracovních podmínek,
• nejistota ohledně právního režimu i budoucí struktury úřadů,
• nejasnosti v harmonogramu i v konkrétní podobě reformy.
Zaznělo také varování před ztrátou odborného know-how. Stavební agenda je vysoce specializovaná a stojí na zkušenostech konkrétních lidí. Pokud část z nich do nového systému nepřejde, nebude je mít kdo nahradit – a to ani při případném náboru, protože vhodných kandidátů je dlouhodobě nedostatek.
Personální kolaps jako reálné riziko
Detailní analýzu různých aspektů přechodu na nový úřad přednesl i Roman Nogol ze Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Upozornil mimo jiné i na absurdní předpoklad, že spisovou rozluku bude možné provést během tak krátkého období, jak se uvádí v návrhu. Archívy totiž v drtivé většině nejsou digitalizované. Ve své analýze hovořil i o neochotě zaměstnanců a zaměstnankyň přejít na nový úřad. Právě tato část vystoupení vyvolala mezi zúčastněnými výraznou odezvu. Potvrdila totiž zkušenost, kterou sdílejí starostové, tajemníci i vedoucí pracovníci a pracovnice úřadů napříč republikou – bez stabilního personálního zajištění nelze žádnou reformu úspěšně realizovat.
Obavy OSSOO, že do nového systému nepřejde dostatek lidí, se navíc neukazují jako nadsazené – podle Lenky Mirgové, vedoucí stavebního úřadu Magistrátu města Teplice, to dokonce může být ještě méně než odhadovaná třetina. Obavy z personálního oslabení nového systému přitom nezaznívají jen od kritiků reformy. Na konferenci i v navazující veřejné debatě se k nim připojují i někteří její podporovatelé. Předseda České komory architektů Jan Kasl, který se panelu rovněž účastnil, upozorňuje na riziko, že nový systém může narazit právě na nedostatek kvalifikovaných lidí.
Není náhodou, že právě otázka personálního zajištění se stává jedním z hlavních témat veřejné debaty. Média upozorňují na riziko „úředního kolapsu 2.0“, starostové varují před ztrátou zkušených pracovníků a pracovnic a opozice i část odborné veřejnosti kritizují nedostatečnou připravenost reformy.
Opožděná politická debata
V závěrečné části konference se měla uskutečnit politická debata mezi představiteli a představitelkami koalice a opozice. Jak je ale pro celou diskusi o novele stavebního zákona v podstatě typické, představitelé vládní části se vesměs na poslední chvíli omluvili a nedostavili. Jediný poslanec Tomáš Doležal za SPD si pak v bouřlivé debatě zejména z obecenstva vyslechl tzv. svoje. Místní samosprávy jsou evidentně rozhořčené tím, jak příprava této významné reformy jde v podstatě mimo ně – a to přesto, že výrazně ovlivní nejen výkon přenesené působnosti, ale v zásadě veškerý život v řadě obcí. Potvrzuje se, že sázka na rychlý legislativní proces bez odborné debaty se vládní koalici příliš nevyplatila. Řadu nedostatků a problémových míst bylo možné odhalit, prodiskutovat a vyřešit před předložením samotného návrhu Sněmovně. Návrh mohl jít do legislativního procesu s výrazně vyšší shodou, podporou i šancí na úspěch. Namísto toho se prodlužuje již dost nejasný harmonogram, věci se řeší narychlo a s velkým rizikem dalších chyb. Nezbývá než doufat, že si vláda z této zkušenosti vezme ponaučení.
Proč to sledujeme
Pro OSSOO není reforma stavebního práva jen jedním z mnoha legislativních návrhů. Jde o zásah, který může zásadně ovlivnit fungování veřejné správy jako celku – a především pracovní podmínky tisíců zaměstnanců a zaměstnankyň. Právě proto systematicky sledujeme legislativní vývoj, analyzujeme dopady na zaměstnané a aktivně vstupujeme do veřejné debaty. Náš průzkum i naše stanoviska přitom nezůstávají bez odezvy. Téma personálních dopadů reformy se dostává do médií, zajímá opozici i odbornou veřejnost a postupně se stává jedním z klíčových argumentů v diskusi o podobě novely. A nepolevíme.