To, před čím jsme varovali a na co jsme upozorňovali, již můžeme jen zopakovat: argument, podle něhož je nutné konsolidovat veřejné finance, se kterým vláda v posledních letech odmítala debatu o adekvátní valorizaci platových tarifů, je lichý a nepodložený. Tato skutečnost se až nápadně projevuje v souvislosti s novým způsobem stanovení minimální mzdy a zaručených úrovní platu.
Úřady totiž letos na doplatky do těchto zákonem garantovaných minim vynakládají výrazně vyšší prostředky než v minulém roce. Deklarované úspory se tedy nekonají – a systém platového odměňování se dále deformuje. Kromě toho, že jsou platy absurdně nízké, stírá navíc tato nutnost doplácet stále více jakékoli motivační efekty osobních příplatků nebo zohlednění náročnosti práce a dosavadních zkušeností v platových třídách a stupních. Abychom získali lepší přehled o této situaci a další argumenty pro letošní vyjednávání, oslovili jsme úřady prostřednictvím jednotlivých svazových sekcí s žádostí o přehled těchto doplatků. Co ze zjištěných informací vyplývá?
Celkový obraz: Rozpětí problémů
Instituce se zásadně liší v rozsahu výskytu doplatků do zaručeného platu. Zatímco některé (např. SÚKL, ČTÚ, MŠMT) řeší jen jednotky případů, jiné (např. ČSSZ, ÚP ČR) se potýkají s masivním výskytem, který ovlivňuje stovky až tisíce zaměstnanců měsíčně.
Co je to zaručený plat?
Minimální plat ve veřejném sektoru je stanoven tzv. zaručenými platy, které vycházejí z platových tabulek podle platových tříd a stupňů. Tyto tabulky určují, jaký nejnižší plat musí zaměstnanec dostat v závislosti na kvalifikaci a délce praxe. Pokud základní tarifní plat zaměstnance nedosahuje této zákonné hranice, musí mu zaměstnavatel doplatit rozdíl — tzv. doplatek do minimálního (zaručeného) platu. Tento mechanismus zajišťuje, že ani nejhůře ohodnocená pozice nespadne pod úroveň stanovenou zákonem.
Hlavní číselné poznatky
Nejvyšší absolutní počty zaměstnanců s doplatky
• Úřad práce ČR: přes 600 osob měsíčně (leden, únor)
• ČSSZ: 573 osob v lednu (7,24 % ze všech zaměstnanců)
• GFŘ a FÚ: dlouhodobě přes 250 zaměstnanců měsíčně napříč kraji
Nejvyšší doplatky na jednotlivce
• ČSSZ: až 9 040 Kč
• Celní správa: 7 669 Kč
• MZV: 7 950 Kč
• IP: 7 490 Kč
Instituce s nejnižším výskytem
• SÚKL: pouze 1 zaměstnanec v lednu a únoru.
• MŠMT: jednotlivci, obvykle 3–5 osob měsíčně.
• HZS ČR: 4 osoby s doplatkem do minimální mzdy, 58 do zaručené úrovně platu
Tendence a dynamika
Dynamický nárůst je patrný u ÚP ČR, kde mezi říjnem a lednem došlo k nárůstu ze 14 na 626 případů. Stabilní výskyt vykazuje ČSSZ, především ve středních a nižších třídách (zejména 7., 9. a 10.). ČTÚ a Celní správa se snaží problém aktivně eliminovat úpravou příplatků a dalšími zásahy.
Strukturální příčiny problému
Doplatky nejčastěji vznikají v 3. až 7. platové třídě. U ÚP ČR a MV ČR jde typicky o pracovníky ve 3. třídě (např. asistenti, vrátní, techničtí pracovníci). Často se objevují také u pracovníků s omezeným úvazkem nebo při absenci osobního ohodnocení a příplatků. Některé instituce doplácení řeší aktivně, jiné nikoli.
Odhadované roční náklady na doplatky
• ČSSZ: přibližně 11,6 milionu Kč.
• ÚP ČR: přibližně 11 milionů Kč.
• MZV: přibližně 5,4 milionu Kč.
• IP: přibližně 1 milion Kč.
• HZS: přibližně 900 tisíc Kč.
• Celní správa: přibližně 2,3 milionu Kč.
• ČTÚ: maximálně 130 tisíc Kč.
• MV ČR: přibližně 200–250 tisíc Kč.
• SÚKL: jednotky tisíc Kč.
• MŠMT: jednotlivé případy – bez ročního odhadu.
Tato čísla ukazují, že problém má nejen sociální, ale i rozpočtový dopad – v řádu desítek milionů korun ročně jen v rámci vybraných organizací.
Závěry
- Problém doplatků není výjimečný, ale strukturální. Postihuje velkou část veřejné sféry, zejména tam, kde jsou nižší platové třídy hojně zastoupeny a není běžné navyšování příplatků.
- Vysoký výskyt doplatků naznačuje, že tarifní systém přestal plnit funkci základní garance. Bez zásahu jednotlivých organizací (formou doplatků) by zaměstnanci a zaměstnankyně v některých pozicích reálně pobírali nezákonně nízké platy.
- Náklady jsou skryté, ale rostoucí. V organizacích s velkým počtem zaměstnanců v nižších tarifních třídách rostou rychle a výrazně.
Foto: Miloslav Hamřík, Pixabay