Máme v práci uzavřenou velmi dobrou kolektivní smlouvu, kde se opakovaně uvádí „zaměstnanec“ a „zaměstnavatel“. Kdo všechno se ale pod pojmem zaměstnanec vlastně rozumí? Týká se to i sezónních pracovníků a pracovnic, kteří u obce uklízejí veřejná prostranství od jara do podzimu a mají pracovní smlouvu na dobu určitou? A co letní brigádníci a brigádnice, třeba studující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo činnosti (DPČ)? Všichni dostávají stravenky, ale máme i další benefity – třeba příspěvky na dovolenou nebo na zdraví. Mají na ně nárok taky? Můžeme si s vedením obce třeba písemně sjednat, že některé výhody budou jen pro stálé zaměstnance a zaměstnankyně na dobu neurčitou? A jak je to s pracujícími, kteří k nám na úřad přecházejí ze školek nebo škol? Budou i oni mít nárok na stejné benefity jako my?
Podle § 6 zákoníku práce je „zaměstnancem“ fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. A základními pracovněprávními vztahy jsou jak pracovní poměr, tak i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jako DPP a DPČ (§ 3 zákoníku práce). Z toho vyplývá, že pod pojem „zaměstnanec“ ve smyslu kolektivní smlouvy spadají jak pracující v klasickém pracovním poměru (ať už na dobu určitou či neurčitou), tak i brigádníci a brigádnice pracující na dohodu. Kolektivní smlouva tedy má platnost pro všechny jmenované.
Na druhou stranu je v praxi možné, že nárok na některé benefity bude podmíněn např. určitým pracovním úvazkem nebo minimálním počtem odpracovaných hodin. To může být například podmínka pro čerpání příspěvku na dovolenou – benefit náleží těm, jejichž týdenní pracovní doba činí 37,5 hodiny. Takové podmínky však musí být uvedeny přímo v kolektivní smlouvě a platit pro všechny bez rozdílu pracovněprávní formy. Není možné zvýhodňovat pouze zaměstnance a zaměstnankyně se smlouvou na dobu neurčitou na úkor ostatních – to by mohlo být posouzeno jako nepřípustná diskriminace.
Co se týká zaměstnanců a zaměstnankyň mateřských škol či škol, je rozhodující, kdo je jejich zaměstnavatelem. Pokud pracují v příspěvkových organizacích, které mají vlastní právní subjektivitu, kolektivní smlouva uzavřená městským či obecním úřadem a vaší odborovou organizací se na ně nevztahuje. Pokud však dojde ke změně, a tito pracovníci a pracovnice se stanou zaměstnanci a zaměstnankyněmi samotného městského, respektive obecního úřadu (například v rámci reorganizace) nebo jeho organizační složky, pak budou spadat pod tutéž kolektivní smlouvu a budou mít nárok na stejná práva a benefity jako ostatní zaměstnanci a zaměstnankyně úřadu.